wz
.
 

.


Karel Jaromír Erben

(07.11.1811 - 21.11.1870)

Český básnik a historik, prvý archivár mesta Prahy a hlavný predstaviteľ českej romanticky orientovanej literatúry, ktorý  zbieral ľudové piesne a rozprávky.

Vodník

I

Na topole nad jezerem
seděl Vodník podvečerem:
"Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.

Šiju, šiju si botičky
do sucha i do vodičky:
"Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek -
šiju, šiju si kabátek:
"Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.

Zelené šaty, botky rudé,
zejtra moje svatba bude:
"Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť."

II

Ráno, raníčko panna vstala,
prádlo si v uzel zavázala:
"Půjdu matičko k jezeru,
šátečky sobě vyperu."

"Ach nechoď, nechoď na jezero,
zůstaň dnes doma, moje dcero!
Já měla zlý té noci sen:
nechoď, dceruško, k vodě ven.

Perly jsem tobě vybírala,
bíle jsem tebe oblíkala
v sukničku jako z vodních pěn:
nechoď, dceruško, k vodě ven.

Bílé šatičky smutek tají,
v perlách se slzy ukrývají
a pátek nešťastný je den,
nechoď, dceruško, k vodě ven."

Nemá dceruška, nemá stání,
k jezeru vždy ji cos popohání,
k jezeru vždy ji cos nutí,
nic doma, nic jí po chuti. -

První šáteček namočila -
tu se s ní lávka prolomila
a po mladičké dívčině
zavířilo se v hlubině.

Vyvalily se vlny zdola,
roztáhnuly se v šírá kola;
a na topole podle skal
zelený mužík zatleskal.

III

Nevesely, truchlivy
jsou ty vodní kraje,
kde si v trávě pod leknínem
rybka s rybkou hraje.

Tu slunéčko nezahřívá,
větřík nezavěje:
chladno, ticho - jako žel
v srdci bez naděje.

Nevesely, truchlivy
jsou ty kraje vodní;
v poloutmě a v polousvětle
mine tu den po dni.

Dvůr Vodníkův prostranný,
bohatství v něm dosti:
však bezděky jen se v něm
zastavují hosti.

A kdo jednou v křišťálovou
bránu jeho vkročí,
sotva ho kdy uhlédají
jeho milých oči. -

Vodník sedí mezi vraty,
spravuje své sítě
a ženuška jeho mladá
chová malé dítě.

"Hajej, dadej, mé děťátko,
můj bezděčný synu!
Ty se na mne usmíváš,
já žalostí hynu.

Ty radostně vypínáš
ke mně ručky obě:
a já bych se radš viděla
tam na zemi v hrobě.

Tam na zemi za kostelem
u černého kříže,
aby má matička zlatá
měla ke mně blíže.

Hajej, dadej, synku můj,
můj malý Vodníčku!
Kterak nemám vzpomínati
smutná na matičku?

Starala se ubohá,
komu vdá mne komu?
Však ani se nenadála,
vybyla mne z domu!

Vdala jsem se, vdala již,
ale byly chyby:
starosvati - černí raci,
a družičky - ryby!

A můj muž - bůh polituj! -
mokře chodí v suše
a ve vodě pod hrnéčky
střádá lidské duše.

Hajej, dadej, můj synáčku
s zelenými vlásky!
Nevdala se tvá matička
ve příbytek lásky.

Obluzena, polapena
v ošemetné sítě,
nemá žádné zde radosti
leč tebe, mé dítě!" -

"Co to zpíváš, ženo má?
Nechci toho zpěvu!
Tvoje píseň proklatá
popouzí mne k hněvu.

Nic nezpívej, ženo má,
v těle žluč mi kyne:
sic učiním rybou tebe
jako mnohé jiné!" -

"Nehněvej se, nehněvej,
Vodníku, můj muži!
Neměj za zlé rozdrcené,
zahozené růži.

Mladosti mé jarý štěp
přelomil jsi v půli:
a nic jsi mi po tu dobu
neučinil k vůli.

Stokrát jsem tě prosila,
přemlouvala sladce,
bys mi načas, na kratičký,
dovolil k mé matce.

Stokrát jsem tě prosila
v slzí toku mnohém,
bych jí ještě naposledy
mohal dáti sbohem!

Stokrát jsem tě prosila,
na kolena klekla:
ale kůra srdce tvého
ničím neobměkla!

Nehněvej se, nehněvej,
Vodníku, můj pane!
Anebo se rozhněvej,
co díš, ať se stane.

A chceš-li mne rybou míti,
abych byla němá:
učiň mne radš kamenem,
jenž paměti nemá.

Učiň mne radš kamenem
bez mysli a citu:
by mi věčně žel nebylo
slunečního svitu!" -

"Rád bych, ženo, rád bych já
věřil tvému slovu:
ale rybka v širém moři -
kdo ji lapí znovu?

Nezbraňoval bych ti já
k matce tvojí chůze:
ale liché mysli ženské
obávám se tuze!

Nuže - dovolím ti já,
dovolím ti zdůli:
však poroučím, ať mi věrně
splníš moji vůli.

Neobjímej matky své,
ani duše jiné:
sic pozemská tvoje láska
s nezemskou se mine.

Neobjímej nikoho
z rána do večera:
před klekáním pak se zase
vratiž do jezera.

Od klekání do klekání
dávám lhůtu tobě:
avšak tu mi na jistotu
zůstavíš to robě."

IV

Jaké, jaké by to bylo
bez slunéčka podletí?
Jaké bylo by shledání
bez vroucího objetí?
A když dcera v dlouhém čase
matku svou obejme zase,
aj, kdo může za zlé míti
laskavému dítěti?

Celý den se v pláči těší
s matkou žena z jezera:
"Sbohem, má matičko zlatá,
ach, bojím se večera!" -
"Neboj se, má duše drahá,
nic se neboj toho vraha;
nedopustím, by tě v moci
měla vodní příšera!" -

Přišel večer. - Muž zelený
chodí venku po dvoře;
dvéře klínem zastrčeny,
matka s dcerou v komoře.
"Neboj se, má drahá duše,
nic ti neuškodí v suše,
vrah jezerní nemá k tobě
žádné moci nahoře!" -

Když klekání odzvonili,
buch, buch! venku na dvéře:
"Pojď již domů, ženo moje,
nemám ještě večeře!" -
"Vari od našeho prahu,
vari pryč, ty lstivý vrahu,
a co dřív jsi večeříval,
večeř zase v jezeře!" -

O půlnoci buch, buch! zase
na ty dvéře zpukřelé:
"Pojď již domů, ženo moje,
pojď mi ustlat postele!" -
"Vari od našeho prahu,
vari pryč, ty lstivý vrahu,
a kdo tobě prve stlával,
ať ti zase ustele!" -

A potřetí buch, buch! zase,
když se šeřil ranní svit:
"Pojď již domů, ženo moje,
dítě pláče, dej mu pít!" -
"Ach matičko, muka, muka -
pro děťátko srdce puká!
Matko má, matičko zlatá,
nech mne, nech mne zase jít!" -

"Nikam nechoď, dcero moje!
Zradu kuje vodní vrah;
ač že péči máš o dítě,
mně o tebe větší strach.
Vari, vrahu, do jezera!
Nikam nesmí moje dcera;
a pláče-li tvé děťátko,
přines je sem na náš práh." -

Na jezeře bouře hučí,
v bouři dítě naříká:
nářek ostře bodá v duši,
potom náhle zaniká.
"Ach, matičko, běda, běda,
tím pláčem mi krev usedá:
matko má, matičko zlatá,
strachuji se Vodníka!" -

Něco padlo. - Pode dveřmi
mok se jeví - krvavý;
a když stará otevřela,
kdo leknutí vypraví!
Dvě věci tu v krvi leží -
mráz po těle hrůzou běží:
dětská hlava bez tělíčka
a tělíčko bez hlavy.
 

Tieto verše mi poslal niekto zo známych, keď som mala priveľké bremeno na sebe a myslela som si v jednej chvíli,  že to už ani  nie je možné uniesť...
Koniec
Skončil sa mágie čas
Ticho
Umreli nádeje v nás
Slzy
No že plačem nevie nik
Nenávisť
Miesto kriku, len môj vzlyk
Zlo
Čo čnie sa v mojom dychu
Smrť
čo príde v chvíľu tichú...

To zabíja človeka po troche, tak si človek urob poriadok vo svojom vnútri a príjmi daný stav za svoj, lebo on aj Tvojim je (!), inak budeš zbytočne iba trpieť ako hovädo na bitúnku...

Na stránkach DIELA K.J.Erbena je použitá hudba urobená v MIDI -  autor: Jan Bejček, kontakt na neho: jan.bejcek@seznam.cz : webová stránka: http://www.geocities.com/jan_bejcek/  .

KYTICE  KLIKNITE A ČÍTAJTE!

Poklad Vrba

ROZPRÁVKY

Lilie Štědrý den Tři zlaté vlasy děda vševěda
Vodník Záhořovo lože Jirka s kozou
Zlatý kolovrat Věštkyně Dobře tak, že je smrt na světe
Polednice Holoubek Rozum a štěstí
Svatební košile Hrnečku vař a Řípka

 

Moje
  webové stránky

 Cezmín: http://cezmin.wz.cz 
 Vianoce:
http://vianocesk.ic.cz
 Svadba:
http://svadbask.unas.cz  
 Bylinky:
http://bylinky.czweb.org  
 Čas Vianoc:
http://vianocesk.wz.cz  
 Cintorín:
http://cemetery.zaridi.to  
 Bábiky:
http://svetbabik.czweb.org 
 
Slovania: http://slovania.czweb.org 
 Pani Príroda:
http://eufrosyne.wz.cz 
 Jánska noc:
http://cbjanskanoc.ic.cz 
 Veľká noc:
http://velkanoc.czweb.org 
 Gloria Polo:
http://gloriapolo.czweb.org  
 Moji psíkovia:
http://mikinka.czweb.org   
  Milujem pani P... :
http://eufrosyne.wz.cz 
Veľkonočné sviatky: http://velkanoc.czweb.org 
 Michal Krpelan:
http://michalkrpelan.wz.cz 
 Cezmín ker  a alias:
http://cezmin.czweb.org  
 Aishwarya Ray z Indie:
http://aishwarya.wz.cz  
 Horné Chlebany :
http://hornechlebany.unas.cz 
 Rádioamatérstvo  : http://cbrsk-chlebany.unas.cz
 
 Múdra ako rádio:
http://www.mudraakoradio.euweb.cz 
 CB Fan rádioklub Slovakia-CBRSK Chlebany:
http://cbrsk.euweb.cz 
 Blog Jánska noc a iné:
http://www.cbjanskanoc.webovastranka.sk
 
 Webové stránky, ktoré som urobila iným zdarma
 
Pes Buldog english: http://ruda-etuda.czweb.org
 Olympionik:
http://olympionikholub.wz.sk
 Sedmičkári:
http://rannisedmicka.wz.cz
 Práva dieťaťa:
http://dieta.czweb.org

Späť  Dopredu

 

[ Späť | Obnoviť | Dopredu ]


Design Cezmín Slovakia 2006 Web:http://cezmin.czweb.org

 

BARBORKA  A L G A Y E R O V Á
Volám sa B A R B O R K A    A L G A Y E R O V Á a narodila som sa 24. 7. 1996. 
Mám Downov syndróm, tak sa mi slovne trošku ťažšie vyjadruje  a preto čo cítim a prežívam sa snažím vložiť do obrázkov.  S maľovaním mi pomáha maminka.
Mala som svoje práce už na štyroch výstavách.
Prvá v roku 2001 pod názvom UROBME SI RADOSŤ.
Druhá v máji 2004 - ŽITNOOSTROVSKÉ PASTELKY, kde som získala aj diplom za víťaznú prácu.
V júli 2004 som mala samostatnú výstavu vo výstavnej sieni MILÉNIUM TOWER v Bratislave, pod názvom "DARUJEM VÁM SLNIEČKO". Okrem toho som dostala v septembri 2004 diplom za siedme miesto v medzinárodnej súťaži - "NAJKRAJŠÍ MAĽOVANÝ OBRÁZOK".
R. 2005 - V celoslovenskej súťaži - "NÁVRH NA OBÁLKU KNIHY" - v marci 2005  som získala 3. miesto.
Ďalšou bola spoločná výstava s maminkou, pod názvom "POHLADENIE DUŠE"  v Senci (mesto v ktorom žijem). Výstava trvala do 30. 4. 2005.  V máji 2005 - ocenenie v súťaži  "GALANDOVA MATKA"  - téma:  "Rodina".
R. 2006 - výstava v Bratislave .  T- Gallery .
R. 2007 - "FAREBNÉ SNENIE"  - Malá galéria Akcent - Nitra.  Doteraz najúspešnejšia výstava.
Kontakt na mňa: E-mail: algayero@stonline.sk

Vtáčik

Moje obrázky si pozrite na stránočke: Amatérska obrazárna:  http://www.ao.cz/vystava.php?id=201
Prajem Vám všetkým veľa zdravia a radosti, akú mám ja pri maľovaní.

Barborka a moja mamina Mária Algayerová